23.2.2010 - dobré srazy
Cítím, že láska je cesta k
ozdravení člověka, rodiny i celé planety.
Ozdravení člověka začíná sebeláskou. Když láska k sobě
samému je tak veliká, že začne z člověka přetékat na ostatní bytosti, začne docházet k proudění
lásky mezi nimi.
Člověk který se miluje, nevytváří zlo ani konflikty. Užívá si naplno život v
lásce. Jeho život je Tantrou.
Nevytváří si falešné doměnky, ani nebere věci osobně.
Vím
to. Z vlastní zkušenosti.
(Stále mám emocionální výkyvy, stále jsem člověkem........asi....
:-))
Mám stále silnější nutkání scházet se s lidmi a předávat jim poselství o
lásce.
Mám potřebu sdílet lásku se všemi bytostmi. Chci lidem pomoci se
odblokovat.
Hovořím o čisté nepodmínečné duševní lásce mezi lidskými
bytostmi.
Nehovořím o tělesné sexualitě, vlastnických vztazích a žárlivosti, nehovořím o
trpění a obětování se ve jménu "lásky".
Hovořím o lásce, která proudí mezi lidmi obou pohlaví bez
rozdílu pohlaví. Podobnou duševní lásku jakou může cítit muž při objetí se ženou, může cítit muž s
mužem nebo žena se ženou. Při objetí muže se ženou zřejmě pocitově přibývá energie lásky daná
doplňujícím principem Jing-Jang, kdežto při objetí muže s mužem pocitově lásky ubývá vilvem chybné
výchovy ega (je to zženštělé, nepatřičné).
Každý láskyplný člověk může cítit lásku z jiných
bytostí. Při podání ruky, při objetí. Dokonce i bezkontaktně, na dálku, jen úsměvem. Kdo se uvolní a
otevře může tuto zkušenost zažít a pak už ví, jak si tuto zkušenost lásky kdykoliv
vyvolat.
Podívejte se
pro inspiraci.....
Mám vizi místa, kde se scházejí usměvaví a šťastní lidé a hovoří o
životě a o lásce. Ti, kteří sem přijdou poprvé jsou uvítáni těmi, kdo sem chodí častěji a předávají
si vzájemně své zkušenosti. Je to prostředí koncentrované lásky a pohody. Lidé se zde objímají a
odnášejí si zkušenost lásky mezi své přátele a do svých rodin.
Chtěl bych vybudovat celou síť
takovýchto míst po republice. Začít bych měl asi v Ústí nad Labem, kde žiji.
Rád bych znal
váš názor na zřízení takového místa pro setkávání lidí.
Pomůže mi s tím
někdo?
-Proč
je na světě tak málo šťastných lidí, kde je chyba?
Člověk už toho mnoho udělal pro to, aby zde
byl každý šťastný a spokojený, jenže v praxi to nefunguje?
Naše myšlení je neustále zaměstnáno
tím že se zabývá našimi závislostmi, nedokážeme žít bez toho, abychom byli neustále na mnohém
závislí.
Závislosti nás zotročují a tím přicházíme o naše štěstí, teoreticky by měl být
šťastný ten, kdo není na ničem závislý a tak je svobodný?
Představme si naše tělo jako
továrnu na osobní auta a tato továrna je závislá na dodávkách dílů z nichž se auta montují a na
odbytu vyrobených aut, stačí maličkost a továrna se dostane do problémů.
V takové veliké
továrně existuje nekonečné množství závislostí jež zajišťují to že továrna funguje, prostě zde je
mnoho starostí a tak nejsme šťastní.
Naše myšlení se musí starat o nekonečné množství
závislostí a naše okolí se zase stará o nás abychom byli správně na okolí závislí.
Většinou
jsou okamžiky štěstí krátké a jsou spíše vzácnou vyjímkou v tomto světě, kde je mnoho špíny a
složitosti.
Je sice možné pomocí návykových chemických látek z tohoto světa nakrátko
uniknout a prožít falešné štěstí, ovšem potom se dostavuje ošklivá deprese, ve které jsme mnoho
nešťastní.
je snadné obvinit druhé nebo společnost z toho, že nejsme šťastní a že máme deprese a
je nesnadné si vyčistit; naši hlavu, naše tělo, naše okolí od špíny.
Základem je pochopit že ti
druzí jsou hloupí blázni a smát se jim, jak oni jsou závislí na hloupostech a brát tento svět, jako
veliké divadlo plné bláznů, kde si tito nešťastní blázni hrají na; politiky, učitele, velitele,
podnikatele, kazatele, atd.
